Úterní ráno 27. 2. 2024 bylo pro tercii opět ve znamení brzkého vstávání. Sešli jsme se na bohumínském vlakovém nádraží a společně vyrazili do Prahy. Tentokrát byly naším cílem Královská cesta a Staroměstská radnice; v závěru pak Národní muzeum.
Po příjezdu jsme se přesunuli na tramvaj a dojeli až na zastávku Brusnice. Tady naše trasa začínala. Postupně jsme prošli kolem mnoha památek, u kterých nám vždy dvojice studentů povyprávěla o jejich vzniku a účelu.
Naše toulky začaly u Lumbeho vily, zamilovali jsme se do malebných domků a uliček Nového Světa, nakoukli do Letní scény divadla Ungelt. A stále za ranního rozbřesku žasli nad starobylými zákoutími Prahy. Prohlédli jsme si Loretu a ladným krokem pokračovali na Hradčanské náměstí. Chvilku jsme se zastavili a rozjímali a pomalu scházeli Nerudovou ulicí do centra. Zastavili jsme se u domu, kde žil Jan Neruda, u památníku studentům, kteří podporovali v klíčových okamžicích našich dějin prezidenta E. Beneše.
Chrám svatého Mikuláše byl další naší zastávkou. Tentokrát jsme neabsolvovali prohlídku, ale pokračovali dál Královskou cestou, kterou jsme ještě doplnili o další zajímavá místa – Lenonovu zeď, Kampu a Werichovu vilu. Poslední jmenovanou památku jsme viděli jen zpovzdálí, protože právě přijížděla kolona automobilů s čelními představiteli V4.
Vrátili jsme se opět na naši cestu – Karlův most. Obdivovali jsem obě věže a pomalu se ubírali na Staroměstské náměstí. Měli jsme rezervovanou prohlídku Staroměstské radnice s průvodcem. Nakoukli jsme do reprezentativních sálů, prošli sklepeními a nakonec vyšli na věž. Vyhlídka byla famózní. Odbíjelo 12.00 a nám při pohledu dolů připomínali stojící lidé mravenečky.
Celetnou ulicí jsme již pomalejším krokem došli k Prašné bráně. Byli jsme okouzleni Obecním domem, ale zároveň unaveni, protože naše krokoměry již ukazovaly 5,5 km.
Nasedli jsme na tramvaj, dojeli na Václavské náměstí a velmi pomalým krokem se přiblížili k Národnímu muzeu. Společně jsme zhlédli výstavu Dějiny 20. století, prohlédli jsme si Věstonickou venuši a poté dostali rozchod, abychom navštívili expozice našim srdcím nejbližší. A že jich nebylo málo.
Unavení, ale plní zážitků jsme usedli do vlaku a uháněli domů. Další z akcí OP JAK se skutečně vydařila.
Mgr. Pavlína Tobolová, třídní tercie